Víno Morava-slovácká vinařská podoblast

Většina vinařských obcí leží podél řeky Moravy, kudy vanou ochlazující severovýchodní větry. 

Příhodná stanoviště pro vinice jsou na úbočích terénního zlomu nad říčkou Kyjovkou nebo na výše položených rovinatých polohách s lehkou půdou. Nízká nadmořská výška a lehká půda stupňují intenzitu letních teplot. V důsledku toho zde vznikají vína s výrazným odrůdovým charakterem. Daří se tu zejména Ryzlinku rýnskému, Rulandskému bílému a Rulandskému šedému, z modrých odrůd (červená vína) pak Frankovce, Zweigeltrebe a v obci Moravská Nová Ves vyšlechtěné nové odrůdě Cabernet Moravia.

Severně nad Podlužím je členitý kopcovitý terén s vinicemi výše položenými, kde již není tak patrný vliv teplého jižního proudění v období zrání hroznů. Proto zde vznikají vína sice plná, avšak se svěžím charakterem. Leží tu dvě významná vinařská centra - Mutěnice s Výzkumnou vinařskou stanicí a Polešovice, kde byla vyšlechtěna naše nejrozšířenější domácí odrůda Muškát moravský. Za zmínku stojí zdejší velké pěstební plochy odrůd modrých, které tu dávají v některých ročnících červená vína říznějšího charakteru. Další významné vinařské obce jsou Hovorany, Čejč, Šardice a Terezín. Severní okraj Slovácka tvoří na západě vinorodé stráně Ždánického lesa s obcemi Ždánice, Archlebov a Žarošice.

Leží tu dvě významná vinařská centra - Mutěnice s Výzkumnou vinařskou stanicí a Polešovice, kde byla vyšlechtěna naše nejrozšířenější domácí odrůda Muškát moravský.

Vinice roztroušené řídce po kraji zhoustnou kolem Kyjova, Moštěnic, Vážan a hlavně kolem Polešovic. Severní výspou Slovácka je Uherskohradišťsko s významnými vinařskými polohami v okolí Boršic u Buchlovic. Daří se zde Ryzlinku rýnskému, Rulandskému bílému, Muškátu moravskemu a odrůdě Müller Thurgau.

Důležitým vinařským centrem je město Bzenec. Vzniklo zde kdysi jedno z prvních vinařských družstev, které proslulo vínem Bzenecká lipka, což je cuvée vyráběné z hroznů odrůdy Ryzlink rýnský.

V Blatnici pod sv. Antonínkem vzniklo spojením vín odrůd Ryzlink rýnský, Rulandské bílé a Sylvánské zelené známkové víno Blatnický roháč.

Východ Slovácké vinařské podoblasti tvoří předhůří Bílých Karpat. Oproti ostatním moravským vinařským podoblastem je zde mnoho vinic vysázeno na těžkých půdách vzniklých z původních jílů. Jsou to půdy dobře udržující vláhu, réva na nich čerpá výživu i v suchých létech. To dodává vínům dojem vyšší extraktivnosti a chuťové plnosti. Do takových podmínek se dobře hodí všechny burgundské odrůdy a Sylvánské zelené. Tam, kde je půda kamenitá a více záhřevná, se rodí výborná vína z Ryzlinku rýnského. V Blatnici pod sv. Antonínkem vzniklo spojením vín odrůd Ryzlink rýnský, Rulandské bílé a Sylvánské zelené známkové víno Blatnický roháč. V sousedství Blatnice jsou rozsáhlé vinice v obci Lipov. Správním střediskem kraje byla vždy Strážnice, které udělil horenské právo roku 1417 Petr z Kravař. I Strážnice má, podobně jako Blatnice, řadu výborných viničních tratí, které sousedí s vinicemi obce Petrov, kde se nachází chráněná lokalita zajímavých staveb vinných sklepů zvaná "Plže".