Historie vína ve světě je fascinujícím příběhem, který sahá až do dávných civilizací. Víno, nápoj spojený s kulturou, náboženstvím, obchodem i zábavou, má svou dlouhou tradici, která ovlivnila nejen evropskou, ale i globální historii. Pojďme se podívat na hlavní milníky v historii vína ve světě.
Historie vína sahá až do starověku, kdy bylo víno poprvé vyráběno v oblasti Blízkého východu.
Mezopotámie (dnešní Irák) a Írán jsou považovány za místa, kde vzniklo první víno, a to přibližně 6 000 př. n. l. Archeologické nálezy z této doby ukazují na nálezy fermentovaných hroznů, což naznačuje počátky vína.
Starověký Egypt měl víno také velmi silně spojené s náboženstvím a pohřebními rituály. Faraoni pěstovali vinnou révu a víno bylo součástí bohatých pohřebních darů. Na hrobech egyptských panovníků byly dokonce nalezeny nádoby na víno.
Antičtí Řekové a Římané přispěli k rozšíření výroby vína a jeho kulturnímu významu ve Středomoří.
Řekové víno milovali a pěstovali vinnou révu v Anatolii, Itálii, Řecku a na Sicílii. Věřili, že víno bylo darem bohů a spojovali ho s bohem Dionýsem, který byl patronem vína, plodnosti a veselí.
Římané se po svém rozmachu postarali o šíření vinařství po celé Evropě, včetně Francie, Španělska, Itálie a Německa. Římané zavedli techniky, jako jsou terroir a systém vinic (rozmístění vinic podle půdy a klimatu). Římané také začali víno aktivně obchodovat, což vedlo k rozvoji komerční výroby vína.
V středověku se vinařství stalo součástí křesťanské liturgie. Mnoho klášterů, především benediktinských a cisterciáckých, hrálo klíčovou roli ve vývoji evropského vinařství.
Kláštery v Francii a Německu se zaměřovaly na pěstování kvalitní vinné révy a výrobu vína pro církevní obřady. Francouzští mniši z oblasti Burgundska a Champagne přispěli k rozvoji pěstování vinic a technologii výroby vína, která se dnes považuje za základ moderního vinařství.
Během křížových výprav (11.–13. století) přinesli Evropané víno zpět z Blízkého východu, kde se setkávali s místními vinařskými tradicemi.
V 16. století se víno stalo populární nejen mezi šlechtou, ale i mezi širšími vrstvami obyvatelstva. V Itálii, Francii, Španělsku a Portugalsku začalo být víno stále více obchodováno a pití vína se stalo běžnou součástí každodenního života.
Když Kolumbus přistál v Americe v roce 1492, přinesl s sebou nejen evropskou kulturu, ale i tradici pěstování vinné révy. Vinná réva byla vysazena v Mexiku, Chile a Argentině, a tato nová vinařská tradice se začala rozvíjet v Novém světě.
Chile a Argentina se postupně staly významnými producenty vína a dnes patří k největším světovým exportérům vína.
Kalifornie, zejména oblast Napa Valley, začala v 19. století produkovat víno, které se později stalo světově uznávaným.
V 19. století přišlo několik klíčových změn ve vinařství. Bylo vynalezeno šampanské víno v oblasti Champagne a vylepšeny metody pro výrobu kvalitního vína. Také došlo k rozvoji terroiru (vliv podnebí a půdy na víno) a vědecký pokrok vedl k lepším metodám vinifikace.
Dnes je víno rozšířeno po celém světě. Evropa stále dominuje v produkci vína, přičemž Francie, Itálie a Španělsko zůstávají největšími producenty. Nový svět, zejména Chile, Argentina, Kalifornie a Austrálie, se staly silnými konkurenty na mezinárodním trhu.
V současnosti existují stovky regionů, kde se víno vyrábí, od Francií, Itálie, Španělska po Nový Zéland, Austrálii, Jihoafrickou republiku, Chile a Argentinu.
Historie vína je plná kulturního významu, obchodního rozmachu a technologických inovací. Od dávného pěstování vinné révy ve starověkých civilizacích po současný globální trh s vínem, víno je nejen nápojem, ale také symbolem historie, tradice a kulturního dědictví.
Většina vinařských obcí leží podél řeky Moravy, kudy vanou ochlazující severovýchodní větry.
Příhodná stanoviště pro vinice jsou na úbočích terénního zlomu nad říčkou Kyjovkou nebo na výše položených rovinatých polohách s lehkou půdou. Nízká nadmořská výška a lehká půda stupňují intenzitu letních teplot. V důsledku toho zde vznikají vína s výrazným odrůdovým charakterem. Daří se tu zejména Ryzlinku rýnskému, Rulandskému bílému a Rulandskému šedému, z modrých odrůd (červená vína) pak Frankovce, Zweigeltrebe a v obci Moravská Nová Ves vyšlechtěné nové odrůdě Cabernet Moravia.
Severně nad Podlužím je členitý kopcovitý terén s vinicemi výše položenými, kde již není tak patrný vliv teplého jižního proudění v období zrání hroznů. Proto zde vznikají vína sice plná, avšak se svěžím charakterem. Leží tu dvě významná vinařská centra - Mutěnice s Výzkumnou vinařskou stanicí a Polešovice, kde byla vyšlechtěna naše nejrozšířenější domácí odrůda Muškát moravský. Za zmínku stojí zdejší velké pěstební plochy odrůd modrých, které tu dávají v některých ročnících červená vína říznějšího charakteru. Další významné vinařské obce jsou Hovorany, Čejč, Šardice a Terezín. Severní okraj Slovácka tvoří na západě vinorodé stráně Ždánického lesa s obcemi Ždánice, Archlebov a Žarošice.
Leží tu dvě významná vinařská centra - Mutěnice s Výzkumnou vinařskou stanicí a Polešovice, kde byla vyšlechtěna naše nejrozšířenější domácí odrůda Muškát moravský.
Vinice roztroušené řídce po kraji zhoustnou kolem Kyjova, Moštěnic, Vážan a hlavně kolem Polešovic. Severní výspou Slovácka je Uherskohradišťsko s významnými vinařskými polohami v okolí Boršic u Buchlovic. Daří se zde Ryzlinku rýnskému, Rulandskému bílému, Muškátu moravskemu a odrůdě Müller Thurgau.
Důležitým vinařským centrem je město Bzenec. Vzniklo zde kdysi jedno z prvních vinařských družstev, které proslulo vínem Bzenecká lipka, což je cuvée vyráběné z hroznů odrůdy Ryzlink rýnský.
V Blatnici pod sv. Antonínkem vzniklo spojením vín odrůd Ryzlink rýnský, Rulandské bílé a Sylvánské zelené známkové víno Blatnický roháč.
Východ Slovácké vinařské podoblasti tvoří předhůří Bílých Karpat. Oproti ostatním moravským vinařským podoblastem je zde mnoho vinic vysázeno na těžkých půdách vzniklých z původních jílů. Jsou to půdy dobře udržující vláhu, réva na nich čerpá výživu i v suchých létech. To dodává vínům dojem vyšší extraktivnosti a chuťové plnosti. Do takových podmínek se dobře hodí všechny burgundské odrůdy a Sylvánské zelené. Tam, kde je půda kamenitá a více záhřevná, se rodí výborná vína z Ryzlinku rýnského. V Blatnici pod sv. Antonínkem vzniklo spojením vín odrůd Ryzlink rýnský, Rulandské bílé a Sylvánské zelené známkové víno Blatnický roháč. V sousedství Blatnice jsou rozsáhlé vinice v obci Lipov. Správním střediskem kraje byla vždy Strážnice, které udělil horenské právo roku 1417 Petr z Kravař. I Strážnice má, podobně jako Blatnice, řadu výborných viničních tratí, které sousedí s vinicemi obce Petrov, kde se nachází chráněná lokalita zajímavých staveb vinných sklepů zvaná "Plže".
Historie vína v Asii je fascinujícím příběhem o pěstování vinné révy a výrobě vína v několika zemích s dlouhou tradicí výroby vína, ale také o nových vinařských oblastech, které se objevují v posledních desetiletích. Asie je často považována za kolébku vinné révy, ačkoli víno v tomto regionu není tak populární a tradičně zakořeněné, jak je tomu v Evropě. I přesto se výroba vína v Asii rozvíjí a některé asijské země se stávají stále důležitějšími hráči na světovém vinařském trhu.
V Asii, stejně jako v Evropě, má víno dlouhou historii, která sahá do starověku.
Starověká Čína: Nejstarší zmínky o víně pocházejí z Číny, kde byly známé nápoje z fermentovaného ovoce. V Xia a Shang dynastii (cca 2000–1046 př. n. l.) existovaly první záznamy o výrobě vína, i když tehdejší víno bylo většinou spíše fermentovaným ovocným nápojem než vínem z hroznů. Číňané také vyvinuli tradiční způsob výroby vína z rýže, který je dodnes populární – rýžové víno.
Starověká Persie (Írán): V Persii, dnešním Íránu, byla výroba vína známa už ve 3. tisíciletí př. n. l. V Persii se pěstování vinné révy a výroba vína staly součástí kultury, a víno hrálo důležitou roli v náboženských obřadech. Persie je považována za jednu z kolébek pěstování vinné révy v Asii.
Indie: V Indii je víno také známé již od starověku. Vindu (nebo soma) byl nápoj, který se vyráběl z fermentovaných rostlin a používal se v hinduistických rituálech. I když se víno z hroznů ve starověké Indii příliš neprodukovalo, dnes se Indové začínají zaměřovat na moderní vinařství a výrobu vína z hroznů.
V posledních stoletích a především v posledních desetiletích se vinařství v Asii rozvinulo. Některé země, jako Čína a Indie, začaly pěstovat víno z hroznů, a dnes mají stále silnější vliv na globální vinařský trh.
Čína: V posledních desetiletích se Čína stala jedním z největších trhů pro víno na světě. I když historicky víno v Číně nikdy nebylo tak populární jako v Evropě, v 21. století se výroba vína z hroznů začala rychle rozvíjet. První moderní vinice byly v Číně založeny v 80. letech 20. století, a dnes jsou oblasti jako Ningxia a Shandong známé pro pěstování vinné révy. Čínská vína jsou stále mladá a často napodobují evropské techniky, ale čínská vína získávají mezinárodní uznání a některé vinařské oblasti v Číně jsou považovány za velmi perspektivní. Čína je nyní také jedním z největších spotřebitelů vína na světě.
Jižní Korea: Jižní Korea se sice tradičně zaměřovala na výrobu rýžového vína (makgeolli), ale v posledních desetiletích se vinařství začalo rozvíjet i zde. Kvalitní vína z Jižní Koreje pocházejí z oblastí jako Gyeonggi a Chungcheong. Vinice v Jižní Koreji čelí výzvám, jako je počasí a klimatické změny, ale vinařství v tomto regionu má stále rostoucí popularitu.
Indie: Indie má dlouhou historii s vínem, ale až v posledních desetiletích se začala soustředit na moderní pěstování vinné révy. Nejvýznamnější vinařskou oblastí v Indii je Nashik, která je známá pro své bílá a červená vína. Indie se stává stále důležitějším producentem vína v Asii, a vína z Indie začínají získávat ocenění na mezinárodních soutěžích.
Vinařství v Asii se postupně přesouvá do nových, moderních vinařských oblastí, které začínají produkovat kvalitní vína pro domácí i mezinárodní trhy.
Japonsko: V Japonsku je vinařství relativně nové, ale již má velmi silnou tradici výroby vína. Oblasti jako Yamanashi a Hokkaidó jsou známé pro pěstování vinné révy. V posledních letech japonská vína získávají mezinárodní uznání a japonská vinařství se stále více zaměřují na vytváření kvalitních vín.
Taiwan: V Taiwanu se začalo pěstovat víno poměrně nedávno, ale díky příznivým podmínkám pro vinnou révu a intenzivnímu výzkumu a inovacím se začalo vyrábět kvalitní víno. Zatímco vinařství na Taiwanu není tak rozsáhlé, vinařské oblasti v okolí Nantou se těší rostoucímu zájmu.
Turecko: Turecko má dlouhou historii pěstování vinné révy a výroby vína, protože se jedná o historickou oblast, kde se víno vyrábělo již od starověku. Dnes je Turecko významným producentem vína, přičemž oblasti jako Aegean a Central Anatolia jsou známé pro pěstování kvalitní vinné révy. Turecké víno se v posledních letech těší rostoucí oblibě na mezinárodních trzích.
Vzhledem k rostoucí poptávce po vínech v Asii a změnám klimatu se některé tradiční vinařské oblasti v Asii stávají stále významnějšími producenty vína. Klimatické změny mohou mít na vinařství v Asii dvojí dopad – některé oblasti se mohou stát příliš horkými pro pěstování vinné révy, zatímco jiné oblasti mohou těžit z mírnějších a vlhčích podmínek, které jsou ideální pro pěstování hroznů.
Vinařství v Asii se v posledních desetiletích dynamicky vyvíjí a moderní vinařské oblasti ve Číně, Japonsku, Indii a dalších zemích jsou stále více uznávány pro svou kvalitu. Asijská vína se dostávají na mezinárodní trhy, přičemž některé země, jako Čína a Indie, se stávají významnými producenty a spotřebiteli vína. Asie má stále před sebou dlouhou cestu k tomu, aby se stala tradiční vinařskou oblastí na světovém trhu, ale její vinařský průmysl má nepochybně velký potenciál pro budoucnost.
Historie vína v Africe má dlouhou a fascinující tradici, která sahá až do antických dob. Přestože Afrika není tak známá jako tradiční vinařské oblasti, jako je Evropa, její vinařství se stále vyvíjí a dnes je to na kontinentu dynamický a rostoucí průmysl. Vinařství v Africe má historické kořeny, které sahají až do doby starověkého Egypta, ale největší rozmach zažila výroba vína v moderní době zejména v Jihoafrické republice a dalších afrických zemích. Pojďme se podívat na vývoj vína v Africe.
V Starověkém Egyptě a dalších afrických civilizacích byla vína známá a pěstována již ve starověku.
Egypt: Egyptští faraóni měli víno ve velké oblibě. Starověcí Egypťané nejen pěstovali vinnou révu, ale i vyráběli víno, které bylo používáno v náboženských rituálech a jako prestižní nápoj. O víno byla v Egyptě velká poptávka, přičemž vinné révy byly pěstovány v údolí Nilu.
Římané a Féničané: V době římské říše a v období Féničanů se vinná réva postupně dostávala i do dalších částí severní Afriky, zejména do Tuniska, Alžírska a Maroka, kde vinařství pokračovalo s tradičními metodami, které byly ovlivněny evropskými vinařskými technikami.
V koloniální éře (16. až 20. století) došlo k masivnímu rozvoji evropských vinařských praktik v Africe.
V 20. století došlo k výrazným změnám v africkém vinařství, zejména v Jižní Africe.
Jihoafrická republika: V 20. století se výroba vína v Jihoafrické republice stala komerčně životaschopnou a kvalitní. Vinařské oblasti Stellenbosch, Paarl, Wellington a Constantia se staly známé po celém světě. Jihoafričané začali používat moderní technologie pro zlepšení kvality vína, a tak vznikla i Pinnacle of South African Wine.
Severní Afrika: V Tunisku, Alžírsku a Maroku produkce vína během 20. století klesala. Po získání nezávislosti v 50. a 60. letech 20. století byly vinařské oblasti těchto zemí silně ovlivněny politickými změnami, zejména v Alžírsku, kde bylo po osamostatnění značně omezeno pěstování vinné révy. V Tunisku a Maroku se i přesto vinařství i nadále udrželo, ale na komerční úroveň se nikdy nedosáhlo v takové míře jako v Jižní Africe.
V současnosti se výroba vína v Africe soustředí především v Jižní Africe, ale také v několika dalších oblastech Severní Afriky a východní Afriky.
Jižní Afrika: Jižní Afrika se stále považuje za lídra ve výrobě kvalitního vína v Africe. Mnoho vinařství se specializuje na export a vysoce kvalitní vína. Kromě tradičních odrůd jako Chardonnay, Cabernet Sauvignon a Syrah, Jižní Afrika produkuje i Pinotage, což je odrůda, kterou vytvořili v zemi, a která je dnes symbolem jihoafrického vinařství.
Maroko: V Maroku se víno vyrábí zejména v oblastech Meknes a Fès, kde se pěstuje vinná réva i pro export. V posledních letech se marocké víno opět začalo těšit rostoucí popularitě.
Tunisko: Tunisko má bohatou tradici vinařství a stále se vyváží víno do Evropy, přičemž se zaměřuje na kvalitní červená vína. Côte des Dunes a Cap Bon jsou známé vinařské oblasti.
Východní Afrika: V Keni a Etiopii se pěstování vinné révy stále vyvíjí, ale vinařský průmysl je v těchto oblastech na počátku rozvoje. V některých afrických zemích, jako je Tanzanie a Uganda, je víno vyráběno na malých farmách.
Vinařství v Africe má hluboké historické kořeny, zejména v Severní Africe a Jižní Africe. Jižní Afrika je v současnosti nejvýznamnějším producentem vína na kontinentu, známá pro svou vysokou kvalitu vína a exportní produkci. Severní Afrika, zejména Maroko a Tunisko, stále udržuje tradici vinařství, i když v menším měřítku. Vinařství v Africe se neustále vyvíjí a stává se důležitou součástí hospodářství a kultury mnoha afrických zemí.
Historie vína v Americe je fascinujícím příběhem, který sahá od raných dob osídlení kontinentu až po současnost, kdy se Američané stali jedním z největších producentů vína na světě. Víno v Americe má silné kořeny v koloniálních dobách a po několika klíčových událostech a technologických inovacích se rozvinulo v silný a vlivný průmysl. Pojďme si projít hlavní etapy historie vína v Americe.
Víno bylo poprvé přivedeno do Ameriky během kolonizace v 16. století, kdy španělští dobyvatelé a misionáři začali pěstovat vinnou révu ve střední a jižní Americe. Tato raná vinařská tradice vznikla v Mexiku, Kalifornii a dalších oblastech.
Španělé: Prvním významným počinem bylo založení vinic španělskými misionáři v Kalifornii. První vinice v Kalifornii byly vysazeny v 18. století, kdy španělští misionáři začali pěstovat vinnou révu pro výrobu vína, které bylo potřebné pro církevní rituály.
Francouzi: V 18. století se do Nového světa dostali i francouzští osadníci, kteří také přinesli vinnou révu a své vinařské techniky. V tomto období se v Americe začaly zakládat první komerční vinice, především ve Kalifornii.
V 19. století se pěstování vinné révy a výroba vína začaly v Americe šířit do dalších oblastí, přičemž se objevily první větší vinařské oblasti.
Kalifornie: Kalifornie se stala jedním z nejvýznamnějších vinařských regionů v Americe. Ve 30. letech 19. století se zde začaly zakládat větší komerční vinice, a to i díky příchodu evropských osadníků, kteří do Ameriky přinesli cenné zkušenosti a odrůdy vinné révy. V Sonomě a Napa Valley vznikaly první známé vinařské oblasti, které se postupně etablovaly jako kvalitní producenti vína.
Filoxéra: Když ve 90. letech 19. století došlo k šíření filoxéry (viničního hmyzu), který zničil vinice v Evropě, napomohlo to rozvoji vinařství v Americe, protože vinice v Kalifornii nebyly touto nemocí postiženy.
Občanská válka: Americká občanská válka (1861–1865) přerušila rozvoj vinařství, ale po jejím skončení se odvětví opět začalo rozvíjet. Vinaři ve Kalifornii se začali soustředit na výrobu kvalitního vína pro vnitřní trh.
Počátkem 20. století prošlo americké vinařství zásadními změnami, které výrazně ovlivnily jeho rozvoj.
Prohibice (1920–1933): Největší ranou pro americké vinařství byla prohibice, která v roce 1920 zakázala výrobu, distribuci a konzumaci alkoholu v USA. Mnoho vinařů bylo nuceno uzavřít své podniky nebo se zaměřit na výrobu hroznové šťávy, která byla povolena. V některých oblastech, jako je Kalifornie, se víno vyrábělo i ilegálně, což mělo za následek vznik černého trhu s alkoholem.
Počátek 20. století: Po skončení prohibice se americké vinařství postupně obnovovalo. Kalifornie pokračovala ve své expanze jako centrum vinařské produkce v USA, i když se rozvoj vinařství postupně rozšířil i do dalších států, jako jsou Washington, Oregon a New York.
Po druhé světové válce začalo vinařství v Americe zažívat opravdový vzestup, přičemž vznikaly nové vinařské oblasti a vína z USA se začala prosazovat na mezinárodní scéně.
Růst vinařství v Kalifornii: V 50. letech 20. století se ve Kalifornii začaly objevovat první kvalitní vína, která získávala uznání. Jedním z klíčových momentů byl Pařížský degustační souboj v roce 1976, kdy kalifornská vína, zejména z oblasti Napa Valley, zvítězila nad francouzskými víny. Tento moment znamenal začátek mezinárodního uznání pro vína z Kalifornie.
Nové vinařské oblasti: V 60. letech 20. století začaly vznikat nové vinařské oblasti ve Washingtonu a Oregonu. V Washingtonu se etablovaly oblasti jako Yakima Valley a Columbia Valley, které se staly známé pro kvalitní bílé a červené víno.
Soutěže a mezinárodní úspěch: Víno z USA začalo sbírat ocenění na mezinárodních soutěžích a ve světě vína se začala objevovat rostoucí konkurence mezi evropskými a americkými vinařstvími.
Dnes je Amerika jedním z největších producentů vína na světě, přičemž Kalifornie dominuje výrobě vína v USA. USA jsou také významným exportérem vína, přičemž vína z Kalifornie, Oregonu a Washingtonu jsou oblíbená po celém světě.
Inovace: Americké vinařství je známé pro svůj inovativní přístup k výrobě vína, využívání nových technologií a experimentování s novými odrůdami. V posledních letech se v Americe také objevují trendy, jako jsou organická a bio vína, což odráží rostoucí zájem o udržitelnost a ekologii.
Mezinárodní trhy: Americká vína jsou dnes k dispozici na mnoha mezinárodních trzích, včetně Asie a Evropy, a vína z USA jsou v těchto oblastech stále více populární.
Historie vína v Americe je příběhem o rozvoji vinařství, které začalo s evropským vlivem a stalo se dnes celosvětově významným producentem kvalitních vín. Kalifornie, Washington a Oregon jsou klíčovými regiony pro výrobu vína v USA, a americká vína, zejména z oblasti Napa Valley, dnes patří mezi nejlepší na světě.
Historie vína v Evropě je fascinující příběh, který začíná v antických dobách a pokračuje až do současnosti. Vinařství má na evropském kontinentu dlouhou tradici a hraje klíčovou roli v kultuře, hospodářství a náboženských obřadech. Pojďme si projít hlavní milníky historie vína v Evropě:
Starověký Egypt a Mezopotámie: První známky pěstování vinné révy a výroby vína se objevují na Blízkém východě, v Mezopotámii (dnešní Irák) a Egyptě, kde byly víno a vinná réva pěstovány přibližně kolem 4. tisíciletí př. n. l.. Víno se používalo nejen jako nápoj, ale také v náboženských a pohřebních rituálech.
Řecko a Řím:
V středověku víno nadále zůstávalo důležitým nápojem, přičemž v Evropě byly kláštery klíčovými centry pro pěstování révy a výrobu vína.
Kláštery: Mniši z Benediktinského a Cisterciáckého řádu hráli zásadní roli v pěstování vinné révy a výrobě vína. Ve Francii, zejména v Burgundsku a Champagne, se rozvinuly některé z nejlepších vinařských oblastí, které se těší světové slávě dodnes.
Francie: Burgundsko, Champagne, Loira a Provence byly v této době již známé jako významné vinařské regiony. Vinice byly zakládány na základě církevních dvorů a většina vína se používala pro liturgické účely.
Anglie: I když není typickým vinařským regionem, víno se pěstovalo i v některých oblastech Anglie, například v oblasti Sussexu, přičemž víno bylo často dováženo z Francie.
V 16. století se víno stále více stávalo součástí evropského života nejen pro náboženské, ale i pro společenské a hospodářské účely.
Rozvoj vinařství: V této době se v Evropě, zejména ve Francii, Itálii a Španělsku, začaly objevovat větší vinice a komerční výroba vína. Zlepšení technik vinifikace a pěstování révy vedlo k vývoji kvalitnějších vín.
Vinařství ve Francii: V Bordeaux a Burgundsku se začaly formovat oblasti, které jsou dnes považovány za špičku světového vinařství.
Španělsko a Portugalsko: Španělsko bylo známé produkcí vína z Ribera del Duero a Priorat, zatímco Portugalsko se proslavilo výrobou portského vína.
Filoxéra (oblastní hmyz, který napadl vinice) zdevastovala francouzské, španělské a italské vinice v druhé polovině 19. století. Vinice byly napadené a mnoho oblastí bylo nuceno znovu vysadit révu. Rekonstrukce vinic vedla k lepší kvalitě a novým metodám pěstování vinné révy.
Průmyslová revoluce: Vinařství začalo využívat modernější technologie. Objevily se nové způsoby zpracování hroznů, výroby vína a balení, což umožnilo širší distribuci vína po Evropě i do Nového světa.
Po první světové válce a během druhé světové války došlo k narušení výroby vína v některých evropských regionech. Po válce ale vinařské oblasti ve Francii, Itálii a Španělsku začaly opět oživat a obnovovaly svou pozici na mezinárodním trhu.
Progresivní regulace: V 20. století se vinařské oblasti začaly více organizovat a vznikla pravidla pro ochranu označení původu vína, jako je AOC (Appellation d'Origine Contrôlée) ve Francii, což zaručuje, že víno pochází z konkrétního regionu a má specifické vlastnosti.
Moderní technologie: V 70. a 80. letech se v Evropě začaly používat nové technologie, které umožnily zvýšit kvalitu vína a jeho výrobu v kontrolovanějších podmínkách.
Globalizace: V druhé polovině 20. století se víno z Evropy začalo šířit po celém světě, a to i díky exportu do Spojených států, Asie a dalších částí světa.
Dnes je Evropa stále centrem světového vinařství. Francie, Itálie, Španělsko, Portugalsko, Německo a Řecko jsou země s bohatou tradicí, která je stále silně přítomna v jejich vinařské kultuře.
V Itálii je vinařství rozmanité, od Toskánska po Piemont, s mnoha regiony známými pro své kvalitní vína, včetně Chianti, Barolo a Prosecco.
Francie zůstává domovem největších vinařských oblastí, jako jsou Bordeaux, Burgundsko, Champagne a Provence. Španělsko se proslavilo svými víny jako Rioja nebo Sherry.
Portugalsko je známé pro portské víno, Madeira a vína z Douro Valley.
Evropa dnes zůstává největším producentem vína na světě, přičemž mnohé evropské země včetně Francie a Itálie se považují za skutečné domoviny vína a jeho tradice.
Historie vína v Evropě je bohatá a rozmanitá, sahající od počátků pěstování vinné révy v antice až po moderní globalizovaný trh. Víno zůstává nedílnou součástí evropské kultury, tradic a hospodářství. Evropa, s jejími vinicemi, které jsou často chráněny právními předpisy a označeními původu, i dnes dominuje světovému vinařství.
Historie vína na Moravě je jednou z nejstarších a nejbohatších v České republice. Morava, která je dnes známá jako největší vinařská oblast ČR, má dlouhou tradici pěstování vinné révy, která sahá až do dob Římské říše. Víno na Moravě nejenže přežilo staletí, ale také se stalo neodmyslitelnou součástí kulturního a hospodářského života regionu. Zde je přehled historie vína na Moravě:
První stopy po pěstování vinné révy na území dnešní Moravy pocházejí z římské doby. Římané přišli do tohoto regionu kolem 1. století n. l., kdy v oblasti dnešního Jižního Břehu a Podyjí začali pěstovat vinnou révu. Archeologické nálezy z té doby ukazují na zbytky vinic a vinných lisů, což svědčí o existenci vína jako obchodní komodity.
V druhé polovině 1. století se vinařství na Moravě rozvíjelo a rozšiřovalo pod vlivem římských osadníků, kteří pěstovali vinnou révu nejen pro domácí spotřebu, ale i pro obchod s římskou říší.
Po pádu Římské říše a v období středověku (5. až 12. století) pokračovalo pěstování vinné révy na Moravě, přičemž vinařství se začalo rozvíjet pod vlivem křesťanské církve. Kláštery, zejména benediktinské a cisterciácké, byly středisky kultury, vzdělání a zemědělství, včetně pěstování vinné révy.
V období 14. a 15. století se vinařství na Moravě stalo součástí městského a venkovského života. V 13. století přistáli na Moravě i viniční oblasti z Německa, a to především na Pálavě, Znojemsku a Mikulovsku.
V 14. století za vlády českého krále Karla IV. začal rozvoj vinařství na Moravě dosahovat svého vrcholu. Za jeho vlády vznikly první regulační zákony týkající se pěstování vinné révy. Kvalita a množství vína na Moravě rostlo, a oblast se stala známou pro svou produkci kvalitního vína.
V 15. a 16. století pokračoval rozmach vinařství na Moravě, kdy se víno začalo vyvážet nejen do Rakouska a Uherska, ale i do dalších evropských zemí.
Během baroka a osvícenství (17. až 18. století) pokračovalo pěstování vinné révy na Moravě. Tento čas znamenal v rozvoji vinařství období velkých změn. Nové techniky pěstování vinné révy, jako například řádkování vinic, vedly k vyššímu výnosu a kvalitě hroznů.
V 19. století, kdy Morava patřila pod Habsburskou monarchii, se vinařství stále více organizovalo a profesionalizovalo. Na Moravě začaly vznikat vinařské školy, kde se vinaři učili novým metodám pěstování révy a výrobě vína.
Po první světové válce a během komunistického režimu (1948–1989) byla většina vinařství na Moravě kolektivizována. Vína se vyráběla ve velkých státních vinařských podnicích, které se soustředily spíše na množství než na kvalitu. Tento režim přinesl stagnaci v technologiích pěstování a výrobě vína.
Po Sametové revoluci v roce 1989 došlo na Moravě k renesanci vinařství. Vinaři začali obnovovat tradici kvalitního pěstování vinné révy a zaměřili se na výrobu kvalitních vín, která začala získávat uznání na mezinárodních soutěžích.
Dnes je Morava známá nejen pro tradiční odrůdy jako Veltlínské zelené, Müller Thurgau nebo Ryzlink rýnský, ale i pro moderní přístupy k vinařství, které zahrnují biologické a ekologické metody.
Moravská vína se dnes vyvážejí do celého světa a moravské vinařské oblasti, jako je Mikulov, Znojemsko, Velkopavlovicko nebo Slovácko, se staly oblíbenými destinacemi pro vinařské turisty.
Historie vína na Moravě je fascinujícím příběhem, který sahá až do římských dob a pokračuje až do dnešních dnů. Morava se stala centrem vinařské kultury v České republice, kde se pěstování vinné révy a výroba vína staly nejen důležitou součástí hospodářství, ale i kulturního dědictví. V současnosti jsou moravská vína uznávána po celém světě pro svou vysokou kvalitu, tradici a inovativní přístup k vinařství.
