Většina vinařských obcí leží podél řeky Moravy, kudy vanou ochlazující severovýchodní větry. 

Příhodná stanoviště pro vinice jsou na úbočích terénního zlomu nad říčkou Kyjovkou nebo na výše položených rovinatých polohách s lehkou půdou. Nízká nadmořská výška a lehká půda stupňují intenzitu letních teplot. V důsledku toho zde vznikají vína s výrazným odrůdovým charakterem. Daří se tu zejména Ryzlinku rýnskému, Rulandskému bílému a Rulandskému šedému, z modrých odrůd (červená vína) pak Frankovce, Zweigeltrebe a v obci Moravská Nová Ves vyšlechtěné nové odrůdě Cabernet Moravia.

Severně nad Podlužím je členitý kopcovitý terén s vinicemi výše položenými, kde již není tak patrný vliv teplého jižního proudění v období zrání hroznů. Proto zde vznikají vína sice plná, avšak se svěžím charakterem. Leží tu dvě významná vinařská centra - Mutěnice s Výzkumnou vinařskou stanicí a Polešovice, kde byla vyšlechtěna naše nejrozšířenější domácí odrůda Muškát moravský. Za zmínku stojí zdejší velké pěstební plochy odrůd modrých, které tu dávají v některých ročnících červená vína říznějšího charakteru. Další významné vinařské obce jsou Hovorany, Čejč, Šardice a Terezín. Severní okraj Slovácka tvoří na západě vinorodé stráně Ždánického lesa s obcemi Ždánice, Archlebov a Žarošice.

Leží tu dvě významná vinařská centra - Mutěnice s Výzkumnou vinařskou stanicí a Polešovice, kde byla vyšlechtěna naše nejrozšířenější domácí odrůda Muškát moravský.

Vinice roztroušené řídce po kraji zhoustnou kolem Kyjova, Moštěnic, Vážan a hlavně kolem Polešovic. Severní výspou Slovácka je Uherskohradišťsko s významnými vinařskými polohami v okolí Boršic u Buchlovic. Daří se zde Ryzlinku rýnskému, Rulandskému bílému, Muškátu moravskemu a odrůdě Müller Thurgau.

Důležitým vinařským centrem je město Bzenec. Vzniklo zde kdysi jedno z prvních vinařských družstev, které proslulo vínem Bzenecká lipka, což je cuvée vyráběné z hroznů odrůdy Ryzlink rýnský.

V Blatnici pod sv. Antonínkem vzniklo spojením vín odrůd Ryzlink rýnský, Rulandské bílé a Sylvánské zelené známkové víno Blatnický roháč.

Východ Slovácké vinařské podoblasti tvoří předhůří Bílých Karpat. Oproti ostatním moravským vinařským podoblastem je zde mnoho vinic vysázeno na těžkých půdách vzniklých z původních jílů. Jsou to půdy dobře udržující vláhu, réva na nich čerpá výživu i v suchých létech. To dodává vínům dojem vyšší extraktivnosti a chuťové plnosti. Do takových podmínek se dobře hodí všechny burgundské odrůdy a Sylvánské zelené. Tam, kde je půda kamenitá a více záhřevná, se rodí výborná vína z Ryzlinku rýnského. V Blatnici pod sv. Antonínkem vzniklo spojením vín odrůd Ryzlink rýnský, Rulandské bílé a Sylvánské zelené známkové víno Blatnický roháč. V sousedství Blatnice jsou rozsáhlé vinice v obci Lipov. Správním střediskem kraje byla vždy Strážnice, které udělil horenské právo roku 1417 Petr z Kravař. I Strážnice má, podobně jako Blatnice, řadu výborných viničních tratí, které sousedí s vinicemi obce Petrov, kde se nachází chráněná lokalita zajímavých staveb vinných sklepů zvaná "Plže".