Víno Morava-slovácká vinařská podoblast

Většina vinařských obcí leží podél řeky Moravy, kudy vanou ochlazující severovýchodní větry. 

Příhodná stanoviště pro vinice jsou na úbočích terénního zlomu nad říčkou Kyjovkou nebo na výše položených rovinatých polohách s lehkou půdou. Nízká nadmořská výška a lehká půda stupňují intenzitu letních teplot. V důsledku toho zde vznikají vína s výrazným odrůdovým charakterem. Daří se tu zejména Ryzlinku rýnskému, Rulandskému bílému a Rulandskému šedému, z modrých odrůd (červená vína) pak Frankovce, Zweigeltrebe a v obci Moravská Nová Ves vyšlechtěné nové odrůdě Cabernet Moravia.

Severně nad Podlužím je členitý kopcovitý terén s vinicemi výše položenými, kde již není tak patrný vliv teplého jižního proudění v období zrání hroznů. Proto zde vznikají vína sice plná, avšak se svěžím charakterem. Leží tu dvě významná vinařská centra - Mutěnice s Výzkumnou vinařskou stanicí a Polešovice, kde byla vyšlechtěna naše nejrozšířenější domácí odrůda Muškát moravský. Za zmínku stojí zdejší velké pěstební plochy odrůd modrých, které tu dávají v některých ročnících červená vína říznějšího charakteru. Další významné vinařské obce jsou Hovorany, Čejč, Šardice a Terezín. Severní okraj Slovácka tvoří na západě vinorodé stráně Ždánického lesa s obcemi Ždánice, Archlebov a Žarošice.

Leží tu dvě významná vinařská centra - Mutěnice s Výzkumnou vinařskou stanicí a Polešovice, kde byla vyšlechtěna naše nejrozšířenější domácí odrůda Muškát moravský.

Vinice roztroušené řídce po kraji zhoustnou kolem Kyjova, Moštěnic, Vážan a hlavně kolem Polešovic. Severní výspou Slovácka je Uherskohradišťsko s významnými vinařskými polohami v okolí Boršic u Buchlovic. Daří se zde Ryzlinku rýnskému, Rulandskému bílému, Muškátu moravskemu a odrůdě Müller Thurgau.

Důležitým vinařským centrem je město Bzenec. Vzniklo zde kdysi jedno z prvních vinařských družstev, které proslulo vínem Bzenecká lipka, což je cuvée vyráběné z hroznů odrůdy Ryzlink rýnský.

V Blatnici pod sv. Antonínkem vzniklo spojením vín odrůd Ryzlink rýnský, Rulandské bílé a Sylvánské zelené známkové víno Blatnický roháč.

Východ Slovácké vinařské podoblasti tvoří předhůří Bílých Karpat. Oproti ostatním moravským vinařským podoblastem je zde mnoho vinic vysázeno na těžkých půdách vzniklých z původních jílů. Jsou to půdy dobře udržující vláhu, réva na nich čerpá výživu i v suchých létech. To dodává vínům dojem vyšší extraktivnosti a chuťové plnosti. Do takových podmínek se dobře hodí všechny burgundské odrůdy a Sylvánské zelené. Tam, kde je půda kamenitá a více záhřevná, se rodí výborná vína z Ryzlinku rýnského. V Blatnici pod sv. Antonínkem vzniklo spojením vín odrůd Ryzlink rýnský, Rulandské bílé a Sylvánské zelené známkové víno Blatnický roháč. V sousedství Blatnice jsou rozsáhlé vinice v obci Lipov. Správním střediskem kraje byla vždy Strážnice, které udělil horenské právo roku 1417 Petr z Kravař. I Strážnice má, podobně jako Blatnice, řadu výborných viničních tratí, které sousedí s vinicemi obce Petrov, kde se nachází chráněná lokalita zajímavých staveb vinných sklepů zvaná "Plže".

Víno Morava-historie vína na Moravě

Historie vína na Moravě je jednou z nejstarších a nejbohatších v České republice. Morava, která je dnes známá jako největší vinařská oblast ČR, má dlouhou tradici pěstování vinné révy, která sahá až do dob Římské říše. Víno na Moravě nejenže přežilo staletí, ale také se stalo neodmyslitelnou součástí kulturního a hospodářského života regionu. Zde je přehled historie vína na Moravě:

1. Počátky vinařství na Moravě (Antika)

První stopy po pěstování vinné révy na území dnešní Moravy pocházejí z římské doby. Římané přišli do tohoto regionu kolem 1. století n. l., kdy v oblasti dnešního Jižního Břehu a Podyjí začali pěstovat vinnou révu. Archeologické nálezy z té doby ukazují na zbytky vinic a vinných lisů, což svědčí o existenci vína jako obchodní komodity.

V druhé polovině 1. století se vinařství na Moravě rozvíjelo a rozšiřovalo pod vlivem římských osadníků, kteří pěstovali vinnou révu nejen pro domácí spotřebu, ale i pro obchod s římskou říší.

2. Vinařství v raném středověku

Po pádu Římské říše a v období středověku (5. až 12. století) pokračovalo pěstování vinné révy na Moravě, přičemž vinařství se začalo rozvíjet pod vlivem křesťanské církve. Kláštery, zejména benediktinské a cisterciácké, byly středisky kultury, vzdělání a zemědělství, včetně pěstování vinné révy.

• Kláštery na Moravě, například v Louce u Znojma nebo v Rajhradě, hrály klíčovou roli ve vývoji vinařství. Mniši zde pěstovali vinnou révu, vyráběli víno pro církevní obřady a také obchodovali s víny.
• 

3. Rozvoj vinařství ve středověku a renesanci

V období 14. a 15. století se vinařství na Moravě stalo součástí městského a venkovského života. V 13. století přistáli na Moravě i viniční oblasti z Německa, a to především na Pálavě, Znojemsku a Mikulovsku.

• V 14. století za vlády českého krále Karla IV. začal rozvoj vinařství na Moravě dosahovat svého vrcholu. Za jeho vlády vznikly první regulační zákony týkající se pěstování vinné révy. Kvalita a množství vína na Moravě rostlo, a oblast se stala známou pro svou produkci kvalitního vína.

• 

• V 15. a 16. století pokračoval rozmach vinařství na Moravě, kdy se víno začalo vyvážet nejen do Rakouska a Uherska, ale i do dalších evropských zemí.

4. Vinařství v období baroka a osvícenství

Během baroka a osvícenství (17. až 18. století) pokračovalo pěstování vinné révy na Moravě. Tento čas znamenal v rozvoji vinařství období velkých změn. Nové techniky pěstování vinné révy, jako například řádkování vinic, vedly k vyššímu výnosu a kvalitě hroznů.

• Pálava a oblast kolem Mikulova se staly známými vinařskými oblastmi, kde byly vyvinuty některé z nejlepších odrůd, jakými byly například Müller Thurgau nebo Veltlínské zelené.

5. Vinařství v 19. století a počátky modernizace

V 19. století, kdy Morava patřila pod Habsburskou monarchii, se vinařství stále více organizovalo a profesionalizovalo. Na Moravě začaly vznikat vinařské školy, kde se vinaři učili novým metodám pěstování révy a výrobě vína.

• Filoxéra – škůdce, který v 70. letech 19. století napadl evropské vinice – měl i na Moravě devastující účinky. Vinaři museli své vinice znovu obnovit a začít pěstovat odolnější odrůdy vinné révy.

6. Vinařství v 20. století a období socialismu

Po první světové válce a během komunistického režimu (1948–1989) byla většina vinařství na Moravě kolektivizována. Vína se vyráběla ve velkých státních vinařských podnicích, které se soustředily spíše na množství než na kvalitu. Tento režim přinesl stagnaci v technologiích pěstování a výrobě vína.

• V této době byla vinice a vinařství součástí státních zemědělských podniků a víno bylo vyráběno především pro vnitřní trh.

7. Současnost vinařství na Moravě

Po Sametové revoluci v roce 1989 došlo na Moravě k renesanci vinařství. Vinaři začali obnovovat tradici kvalitního pěstování vinné révy a zaměřili se na výrobu kvalitních vín, která začala získávat uznání na mezinárodních soutěžích.

• Dnes je Morava známá nejen pro tradiční odrůdy jako Veltlínské zelené, Müller Thurgau nebo Ryzlink rýnský, ale i pro moderní přístupy k vinařství, které zahrnují biologické a ekologické metody.

• Moravská vína se dnes vyvážejí do celého světa a moravské vinařské oblasti, jako je Mikulov, Znojemsko, Velkopavlovicko nebo Slovácko, se staly oblíbenými destinacemi pro vinařské turisty.

Závěr

Historie vína na Moravě je fascinujícím příběhem, který sahá až do římských dob a pokračuje až do dnešních dnů. Morava se stala centrem vinařské kultury v České republice, kde se pěstování vinné révy a výroba vína staly nejen důležitou součástí hospodářství, ale i kulturního dědictví. V současnosti jsou moravská vína uznávána po celém světě pro svou vysokou kvalitu, tradici a inovativní přístup k vinařství.